Luciáškovy stránky

Tak sem dávám další z mých pokusů o uměleckou tvorbu. Tentokrát jsem se opět pokoušel o tvorbu poezie. Nečekejte však žádný zázrak. Dílo pojednává o dívce, která dřív byla strašně vypočítavá a na ostatní zlá, ale rozhodla se, že se polepší, ale v cestě za štěstím jí stála spousta překážek. Všechny cici ještě informovat, že teda od toho neočekávejte nic pozitivního. Když jsem tohle vyplodil, tak to zrovna bylo v době, kdy se ani mně zrovna nedařilo a přišlo mi, že je všechno kolem mě nanic…..
Jsem zvědavý na vaše komentáře, jak na vás tento „pokus o dílo“ zapůsobil. Všechny bych ještě rád informoval, že jakákoliv podobnost s něčím osudem je čistě náhodná a celé dílo pojednává o fiktivní osobě.

Tragická proměna

Jednoho dne se zjevila,
Dívka věru rozpustilá.
Života užívala, co je to šlo,
úletila se vším, co se našlo.
I o vztazích si myslela, že jen legrace to je
aspoň se pobaví a nic se neděje.

Proto nezávazných známostí mnoho měla
To, co však přijde dál, sama nevěděla.
Mezi jejími objevy našel se jeden,
na koho myslela snad každý den.
I když se s ním dlouho neviděla,
zapomenout na něj nedokázala.

Po nějakém čase vzdala své snahy,
hledat si další podivné vztahy.
své chyby z dřívějška chtěla napravit
a zlo, co šířila, nadobro zastavit.
Chtěla od základu svůj život změnit.
své chyby tak odčinit.

Za svým rozhodnutím pevně si stála,
ostatním se však divná zdála.
Stále nemohla zapomenout na toho dotyčného,
kterého díky své chybě nechala samotného.
Chtěla se s ním znovu shledat,
nevěděla však, jak ho hledat.

Okolí jí navíc nepomáhalo,
naopak jí od toho zrazovalo.
Do cesty za jejím tajným snem
stavělo překážky snad každým dnem.
Sama tomu všemu vzdorovat se snažia,
vždy se však našla síla, která ji na kolena srazila.

Dny se jí zdály čím dál víc šedivější,
kdo jí pomůže splnit si sen nejtajnější.
Nevěděla dne a ani hodiny
kdyby o svém přání nesnila,
ale pomoci od rodiny
té však nedocílila.

Nejvíce ji sužovalo zjištění,
že ani na své blízké spolehnutí není.
Dál už si rady nevěděla
každým dnem z okna smutně hleděla
očekávajíce svého vysněného,
po ničem netouží, chce spatřit jen jeho.

A jak dny plynou, čeká dál,
na toho, koho jí osud vzal.
Sama sebe se občas ptá
zda to vše cenu vůbec má,
Ale moc dobře věděla,
že vše zpátky vrátit by nechtěla.

Stát se zas zlou a vypočítavou,
bylo pro ní děsivou představou.
Nechtěla už být k lidem zlá a úskočná
přála si jen být konečně šťastná.
Za svým snem chtěla jít dál
i když osud jí to zatím nedopřál

Kdy skončí tohle její trápení
doufám, že dřív, než se zas ve zlou promění.
Co jí na závěr chci jen přát,
ať se pokusí vytrvat.
Však i nad ní se osud smiluje
a štěstí se na ni znovu usměje.

 

V kategorii: Pokusy o uměleckou tvorbu